26. 1. 2012

Louise

Co byste řekli na to, kdybyste pro perfektního partnera, naplňující a kreativní zaměstnání, bohatství a uznání, museli udělat jen jednu jednoduchou věc?


Zajímá vás jakou?


Odpověď je jednoduchá - stačí změnit způsob, jakým právě teď přemýšlíte! Patrně jsem nenabídnul takovou odpověď jakou bychom všichni rádi slyšeli. Ale je to tak jednoduché - nic víc, nic míň.


Rád bych vám představil člověka, který je pro mě už delší dobu nesmírnou inspirací, člověka, jehož život by patrně vydal na několik románů, člověka, který pomohl mně i mnoha dalším lidem. Rád bych vám představil Louise.


Louise L. Hay se narodila v roce 1926, krátce před vypuknutím finanční krize, velmi chudým rodičům. Ti se rozvedli a Louise, které bylo pouhých 18 měsíců, putovala do sirotčince. Později se její matka znovu vdala a vzala si svou dceru zpět do vlastní péče. Až se později se ukázalo, že její otčím je velmi násilný muž. Následujících deset let bylo pro Louise velmi náročných - stala se terčem násilností a sexuálního zneužívání od svého nevlastního otce. Ve 14ti letech ji znásilnil soused, který byl odsouzen na 16 let vězení. A potom Louise utekla ze svého domova.


Louise bylo 15 let, neměla dokončenou střední školu, neznala nikoho ve svém okolí, ale úlevou pro ní byl fakt, že byla pryč z domova. Její zoufalství využilo mnoho mužů, u kterých hledala útěchu. Otěhotněla v 16ti letech, svoje dítě ale předala k adopci - páru, který nemohl mít vlastní děti. Vrátila se k matce a obě se přestěhovaly do Chicaga, kde si Louise vydělávala špatně placenými pracemi. Později se přesunula do New Yorku, kde se věci začaly měnit - Louise se stala modelkou. Ve vysokých kruzích potkala Brita Andrewa Haye, za kterého se provdala. Jejich manželství vydrželo 18 let, Andrew si našel jinou ženu, přišel rozvod a pro Louise vypadala budoucnost zase jen černě.


Po pěti letech objevila Církev Náboženské vědy, kde poprvé slyšela o síle pozitivní myšlenky. “A to byla chvíle, od kdy se můj život začal opravdu měnit,” vzpomíná na toto období Louise. Začala se učit, prošla několika kurzy, přečetla mnoho knih. Svět módy přestal být tolik zajímavý. Za tři roky se stala aprobovaným zaměstnancem církve, později úspěšně složila zkoušku na Maharishi International University v Iowě a stala se studijním poradcem.



Zapojila se do činnosti církve a začala sama přednášet a navštěvovat pacienty. Všimla si toho, co lidé říkají a co si myslí a jak se to projevuje v jejich tělech. Krátký seznam se rozrůstal a z kusu papíru se v roce 1976 stala kniha - dvanáctistránkový pamflet Heal Your Body, který si Louise vydala sama. Za dva roky prodala všech 5 000 výtisků. Louise se konečně začalo dařit - dělala práci, která ji naplňovala, pomáhala lidem a její kniha se pomalu šířila mezi lidi. O to větší šok ji způsobila zpráva, kterou pro ní měl její lékař.


Rakovina děložního čípku. Uvědomila si, že jedna z hlavních psychických příčin rakoviny je hněv, který je tak silný, že užírá tělo. Louise zpanikařila a zašla za svým terapeutem, který ji řekl: “Louise, nemohla jsi na sobě udělat tolik práce, abys teď zemřela na rakovinu.” Rozhodla se vzít léčení do svých rukou, ale lékaři ji od toho odrazovali - dali ji tři měsíce života. Začala s očistou - přestala jíst fast food, pracovala na detoxikaci těla i mysli, chodila na pravidelné terapie, kdy ze sebe uvolňovala hněv. Uvědomila si, že je to výjimečná příležitost dokázat to, co učila jiné.


V té době zjišťovala detaily o dětství svých rodičů, aby zjistila, z jakých poměrů vzešli. Když objevila jejich příběhy, zjistila, že pro hněv není místo - jak mohli vědět, jak správně vychovávat malé dítě, když je to nikdo před tím nenaučil? Po šesti měsících dostala potvrzení, že po rakovině nezůstala ani stopa. To dalo Louise neuvěřitelně silnou víru. A pokud máte silnou víru, tak můžete dokázat cokoliv.


To, co nám může připadat tragické, se nakonec může ukázat jako ten nejlepší dar, který nás v životě potkal. Jakákoli tragédie se může v obrátit v dobro, pokud k ní dokážeme přistoupit tak, aby nám pomohla růst.


Louise se rozhodla, že musí vyměnit šedý New York za lepší místo k životu a přestěhovala se Los Angeles, kde se narodila. Neznala tam nikoho, krom své matky, která oslepla a ohluchla a sestry, která se o ní starala. Louise se snažila oběma pomoci a po čase se jí to povedlo. V roce 1985 její matka zemřela.


Spojené státy jako lavina zasáhla krize kolem AIDS. Nikdo o této nemoci nic nevěděl krom faktu, že na ní umírá mnoho lidí. Louise se rozhodla, že bude součástí terapeutických skupin, které budou pomáhat lidem, kteří onemocněli. V jejím domě se začali scházet lidé nejdříve 6 mužů, ale časem začal být její dům moc malý a museli si pronajmout malou tělocvičnu. Zanedlouho byla však i tělocvična malá a městská část Hollywood dala Louise k dispozici sál. Za pár let se počet lidí navštěvující tyto týdenní schůzky rozrostl na 850 lidí. Dosud existuje podpůrná skupina HayRide.


Jedním z návštěvníků byl i jeden režisér, který pomohl Louise natočit film Doors Opening a zároveň společně založili nadaci HayHouse, která je aktivní dodnes. Během následujících pár týdnů byla pozvána do talk show Phila Donahue a Oprah Show a v ten moment přišel zlom - její kniha You Can Heal Your Life se vyšplhala na první místo a na seznamu nejprodávanějších knih zůstala 14 týdnů.



Do dnešního dne se prodalo více než 40 milionů knih, které byly přeloženy do 35 jazyků. Louise pravidelně pořádá motivační konferenci I Can Do It!, kde vystupují další autoři z jejího nakladatelství Hay House Publishing. Dnes, ve věku 85ti let, je stále aktivní, pořádá semináře, spolupracuje na knihách a stará se o svou zahrádku.


Jaký máte názor na tento druh knih vy? Na tituly jako Ty to dokážeš!, Síla ženy nebo Síla přítomného okamžiku? Přečetli jste někdy něco, co vám skutečně pomohlo - větu, odstavec nebo třeba jen myšlenku, která vás donutila přemýšlet nějak jinak?


Spousta mých známých říká, že jde o hloupé knihy, které nemají s psychologií nic společného, o bláboly, na kterých lidé jen vydělávají a ve skutečnosti nikomu nepomůžou. Pravdou ale je, že moderní psychologie dává Louise a jejím následníkům za pravdu, ale upozorňuje, že ne každá kniha opravdu dokáže pomoci. Ta síla totiž vězí v nás, ne ve spisovateli.


Terapeuti teprve nedávno přidali do svého slovníku výrazy jako “žijte v přítomném okamžiku”, “myslete pozitivně”, “upínejte se ke skvělým zítřkům” nebo “vizualizujte si svůj ideální život”. Psychosomatika vědecky dokazuje vztah těla a duše. Tak proč je pro tolik lidí kniha, která se jmenuje Miluj svůj život nepřijatelná?


Pro mě osobně je Louise neuvěřitelně motivující, protože pokud opravdu chceš, tak dokážeš cokoliv (jen si to musíš dovolit) a inspirující. Je to člověk, který pomohl mnoha lidem a přestává v tom doteď. Je to člověk, který neměl jednoduchý život a prokázal, že překážky jsou tu od toho, abychom je překonali.


Objevili jste i vy v sobě sílu něco dokázat? A co v tom brání?

Váš pohodlný život?


PS: Je zcela pochopitelné, že rakovina zasáhne život každého člověka, který s ní musí přijít do styku. Někdy o ten život i přijde. Síla, kterou nacházejí ti, kteří rakovinu přežili, je neuvěřitelná. Víc k videu níže není třeba dodávat.